Nejsme perfektní, tak se s tím smiřte.

Nemůžu za to

20. července 2008 v 21:04 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Včera jsem měla hysterický záchvat. A víte kvůli čemu, dámy a pánové? Kvůli slimákům. Již jsem se zde zmiňovala, že nemám ráda šneky. Slimáci jsou pro mě to stejný. Ne horší, ani lepší, jsou na stejný úrovni. Pokud koukáte na zprávy, možná jste tam slyšeli, že slimáci jsou tento rok neuvěřitelně přemnožení. Je to hnus. Oni jsou už i v Praze. Jižní město jich je plný. Rozhodla jsem se, že se přestěhuju na Václavák a budu spát pod koněm, protože tam mám jistotu, že je tam nenajdu. No ale to je teď fuk. Zpátky ke včerejšku. Byli jsme o víkendu na chatě a v sobotu odpoledne jsme se rozhodli, že půjdeme s Bertem na procházku. Ze začátku jsem nikde neviděla ani jednoho a vůbec jsem na žádný nemyslela. Poté, když jsem došli na začátek cestičky, která vede podél řeky Cidliny, ty slizský tvorové začali pomalu ale jistě přibývat. Nebylo to však nic, co by se ještě nedalo přežít. Stačilo mi jen zhluboka dýchat a bylo to jakž takž v pohodě. Sice jsem občas vydala nějaký skřek, ale šlo to. Najednou jich začalo bejt víc a víc. Musela jsem se koukat na zem, abych na nějakýho nešlápla. Když to došlo do stádia, že jich bylo asi sto za mnou a dalších dvěstě jsem jich viděla přede mnou, má psychika to nevydržela. Začla jsem tam nahlas řvát, že dál už nejdu a že se okamžitě vracím zpátky. Do toho jsem začala brečet, tekla mi nudle z nosu :D, no kdybyste to viděli, nic dobrého byste si o mně nepomysleli. :D Přeskákala jsem tedy ty hejna slimáků a šla nazpátek jinou cestou. Dokonce i mému nevlastnímu tatínkovi mě bylo líto, takže jsem musela vypadat vážně zajímavě. Cestou nazpátek jsem se začla pomalu uklidňovat. Na té druhé cestě už jich zas tak moc nebylo, jen byli v trávě opodál. Ale tam jich byle lo tolik, že to jsem v životě neviděla. Asi dvě stovky na jednom a půl metru. Pak už to bylo dobrý, domů jsem došla v pohodě, jen rodiče byli nešťastní, že jsem jim zkazila procházku. Ale to prostě není moje vina. Já ty zvířata opravdu, ale opravdu nenávidím. Nemaj v přírodě žádnýho přirozenýho nepřítele a tak jich je jak nasráno. Už nebudu chodit do míst, kde se mohou vyskytovat. Takže v žádným případě nepůjdu do Milíčáku ani do takovejch vlhčích míst, kde by se jim mohlo dařit. CHCI BYDLET V CENTRU PRAHY, KDE NEJSOU! :'-(
klára
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 emily.way emily.way | Web | 20. července 2008 v 22:33 | Reagovat

ááá fuj fuj fuj xD

taky je nesnášim

2 megi megi | 21. července 2008 v 12:40 | Reagovat

Za chvíli možná bude slimákům patřit i centrum, protože jsem se právě dočetla, že jeden dospělák slimák ročně vychová asi 900 svých potomků :-)

3 klára klára | 21. července 2008 v 16:42 | Reagovat

nééé, vždyť ovládnou i lidstvo ne? :/

4 Bára Bára | 22. července 2008 v 18:31 | Reagovat

úplně ti rozumim,já je taky nenávidim a pokaždý když prší a já venčim psa tak jdu typem co krok to 300slimáků a 200 šneků...a ty odporný šneci jěště křupouáááááááááááááááááááa slimáci čvachtaj(myslim když na ně omylem šlápnu a tomu bych se vyhla leda bych se naučila lítat)

prostě hrozný...ted sem byla s babičkou na chalupě a ona dělala salát a v tom jich bylo asi 15!málem sem se pozvracela!pak už sem jedla jenom věci z konzervy....

5 klára klára | 22. července 2008 v 21:54 | Reagovat

Ty vado, tak tvoje slimáčí a šnečí zkušenosti ti fakt nezávidím, Barčo. Brrr, úplně mi běhá mráz po zádech jen když to čtu. Já naštěstí v tu sobotu snad na žádnýho nešlápla, to je to nejnechutnější co může bejt.

6 eliška eliška | 16. srpna 2009 v 21:27 | Reagovat

ježíš to se fakt nemáš.Mno chceš radu vem si na ty hnusný slimáky sůl (to mam od babky si nemyslete ze studuju slimáky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama