Nejsme perfektní, tak se s tím smiřte.

Co se poslední dny dělo?

23. srpna 2008 v 22:51 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Moji rodiče se prý v práci nudí, a tak mám něco napsat. Víte, jaký to je, když vám blog čte matka, otec, sestra, matka mé kamarádky, pár mamčinejch kolegyň z práce a čert ví kdo ještě? Že nevíte? Já ano. :D
Tak co se za poslední dny stalo... například jsem se vrátila z Řecka. Bylo to tam super.
Pak jsem taky viděla po 18 dnech Bertíka, bylo to krásné setkání. Přišla jsem v jednu ráno domů a tak jsem za ním musela do kuchyně kde spí a vzbudit ho a trochu ho poňuchňat, protože se mi po něm hrozně moc stýskalo. Myslela jsem, že už se aspoň trošku zhodnil a přestal kousat, ale tahle myšlenka se rozplynula poté, co mě asi třetí den jeho opětovného pobytu v našem bytě začal zase zlobit, takže je vše při starém.
Taky jsem se v pondělí sešla s devíti mými nyní už (až na jednoho) bývalými spolužáky. To bylo také krásné setkání a doufám, že se brzy sejdeme znovu.
V pátek odjela domů do svého rodného města moje sestřička. Již teď mi strašně chybí. V noci jsem plakala, protože jsem neslyšela její pravidelné oddychování pod mou postelí. Ani nevíte, jaké prázdno v sobě cítím. Velké. Přežívám jen díky tomu, že za 14 dní jí doufám uvidím znovu. Jen co uslyším šramotění klíče v zámku a ve dveřích se objeví ONA se svou aurou, která září na několik metrů, budu v naprosté extázi. Opět kouknu do jejích zelenomodrošedivých očí a mé nitro zaplní ten známý slastný a radostný pocit. A až promluví první slovo a já uslyším ten její líbezný a medový hlas, exploduji nadšením a z mých očí budou téct slzy absolutního štěstí. Podlomí se mi kolena a naprosto vyčerpaná tím, že opět poctila náš byt svou návstěvou, padnu k zemi. Tento stav plný emocí zažívám každých 14 dní a věřte, že nic lepšího neznám. Ach, byla bych tak ráda, kdyby jste tento pocit mohli okusit i vy, prostí lidé, ale bohužel je jen pro vyvolené, kteří dokážou v Adéle Doležalové vidět něco víc. Přesně jako já.
No a dneska u mě byla Šárka s Kačkou. To byla také krásná návštěva. Dělala jsem těstovinovej salát. Je lepší než ten minulej. Už jen díky tomu, že jsem osolila těstoviny! Nikdy jsem nevěřila, že mé kulinářské schopnosti pokročí až k uvaření těstovin, které mají nějakou chuť. Jsem na sebe pyšná. Teď už totiž můžu umřít, jelikož jsem uvařila těstoviny a viděla Jimmyho penis. Ha. Jo a kdybyste někdo měl chuť na milku, tak v kauflandu jí maj jen za 12.90, z původní ceny 22.70, takže se vám to zaručeně vyplatí!
Tohle není normální článek. Tudíž nevěřte všemu, co jsem napsala. Až teda na tu milku, tři setkání, navrácení z Řecka, salát, Jimmyho penis a lidí čtoucí tento blog. Tomu věřte.
klára
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pepco Pepco | Web | 23. srpna 2008 v 23:07 | Reagovat

Ahoj, chceš mít supr mega návštevnost? Když jo tak klikni na můj web, a můžeš mít online i 88 747!

2 emily.way emily.way | Web | 24. srpna 2008 v 17:44 | Reagovat

Oh,doufám,že já nikdy nepoznám,jaký to je,když ti čte matka a otec blog.

to bych se šla rovnou zahrabat xD

ty máš psa Berta??ááááááááááááá xD

3 klára klára | 24. srpna 2008 v 20:52 | Reagovat

emily.way: Nedivím se, že doufáš a přeji ti, abys to nikdy nepoznala. :D

Ano, mám psa jménem Bert a ano, opravdu se tak jmenuje díky McCrackenovi. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama