Nejsme perfektní, tak se s tím smiřte.

Leden 2009

kouřící bageta

29. ledna 2009 v 18:44 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Tak co vysvědčení? Dostala jsem jednu trojku ( z psaní všema deseti, báječné ), šest dvojek ( jedna z nich z těláku :D ) a sedm jedniček. No mohlo to bejt horší.
Dneska jsme byly s Šárkou a Bárou ve Starbucksu na Václaváku a byl tam jeden naprosto dokonalej kluk, co mluvil rusky, ale byl asijského původu. Fakt byla radost na něj pohledět, ááá! :D Akorát jsem na něj neviděla zase tak často, protože jsem ho měla za zádama a přišlo mi trapný, se tam pořád otáčet. Vždycky když někde s Šárkou sedíme, tak si vyberu úplně debilní místo z kterýho nic nevidím a Šárka vidí na všechno. :D Taky tam byla hrozně milá obsluha a tak, prostě báječné to bylo. A ta kavárna je vevnitř tak hezká! Taky jsme venku z okna pozorovaly jednoho chlapa, jehož náplň práce bylo to, že v převleku za Subway bagetu chodil po Václaváku. Prostě reklama. A on k němu přišel nějakej messenger (takový ty lidi, co maj divný batohy na zádech a na kolech roznášej lidem věci :D) a strašnou dobu tam spolu kecali a pak si dali cigáro. Ani nevíte, jak byl pohled na kouřící Subway bagetu vtipný. xD Já bych ale teda takovou práci dělat nechtěla.
Už nějak nevím co říct.

klára

Vyvolávání duchů

25. ledna 2009 v 19:01 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Vždycky jsem si říkala, že možná bude něco mezi nebem a zemí, ale nikdy jsem tomu nevěřila stoprocentně. Spíš jsem teda nevěřila než věřila, protože jsem neměla žádnej důkaz. Teď ho mám.
Mamka byla teď někdy v tejdnu se svým šéfem a nějakejma známejma vyvolávat duchy pomocí takový tý tabulky, kde jsou písmena. Pak ještě člověk musí mít jakejkoliv kelímek, kterej se dokáže pohybovat po stole. Šla tam s tím, že ničemu takovému nevěřila a říkala si, co to bude za blbost. Pak když přišla domů, tak mi vyprávěla, že se ten kelímek opravdu hejbal sám od sebe. Myslela, jestli s ní nehejbal někdo kdo na té duchařské seanci byl, ale prej ne. Já si říkala, že s tím určitě někdo hejbal a že je prostě blbost, aby něco takovýho šlo. Rozhodly jsme se tedy, že to taky zkusíme ještě společně s Šárkou. Naplánovaly jsme to na včerejšek, tedy na sobotu. Kolem devátý dorazila Šárka, vystříhaly jsme písmenka, daly je do kruhu, našly kelímek, zhasly, sedly si okolo stolu a začly jsme. Probíhá to tak, že lidi co okolo toho stolu sedí dají na kelímek zlehka prst a jeden z nich mluví. Řekne se něco jako "jestli je tu teď s námi nějaký duch, ať napíše ano". A věřte nebo ne, ono se to fakt začlo hejbat. Jako samo. Čuměla jsem na to nevěřícně. Pak se mamka zeptala, jestli by ten duch mohl napsat svoje iniciály. Přejelo to opět samo na J a pak na M. Mamču hned napadlo, že to bude její babička a moje prababička Jiřina Mázlová. Zeptala se tedy, jestli je to její babička. Napsalo to ne. Pak jí napadl dědeček, kterej se jmenoval Josef Mázl a ono to napsalo ano! Poté se zeptala, jestli by mohl napsat celé své jméno a on fakt napsal Josef Mázl. Takový psycho. Možná si myslíte, že to tam někdo z nás jenom dělal, ale to není možný, protože já vím, že jsem to nedělala, když jsem to zkoušela teprve poprvý a mamka to taky nebyla, protože neměla důvod a Šárka neznala jméno mamčinýho dědy. Ptala se ho potom na nějaký otázky, jako jestli je teď šťastnej a tak. Když jsme se chvíli na nic neptaly, začlo se to samo pohybovat a napsalo to ODPOVĚZ. Mamča se zeptala na co má odpověděť a kelímek se přesunul na písmeno B, pak O, pak Ž a pak E. Takže to napsalo bože. Po nějaký době jsme teda toho dědečka odvolaly a chvíli rozdejchávaly to, co se zrovna stalo. Já to prostě doteď nechápu. Když jsme se tak nějak uklidnily, zkusily jsme to s Šárkou samy. Chtěly jsme vyvolat Wolfganga Amadeuse Mozarta. Zeptaly jsme se tedy, jestli je tady s námi. Po nějaký době se to přesunulo na ano. Řekly jsme, ať napíše svoje iniciály. W,A,M. "Máme tady Mozarta!" vyšilovaly jsme. Mamka pak ale řekla, že někdy se ty duchové jenom jakoby vydávají za někoho, koho tam člověk zrovna chce. Začly jsme se teda ptát na nějaký otázky který se Mozarta týkaly a vždycky odpověděl blbost. "Jseš opravdový Wolfgang Amadeus Mozart?" odpověď NE. Nakonec jsme zjistily, že to byl nějakej homosexuál žijící v 19 století a že to měl jakožto gay v tomhle období fakt těžký. Položila jsem otázku "Ví *ten, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu*, že existuju?" odpověď ANO. :D Pak se asi mamka zeptala, jestli se mu líbím. Zase ano. Jo, začla jsem toho ducha mít fakt ráda. :D Nakonec jsme ho odvolaly. Pak jsme zkusily vyvolat Šárky nedávno zemřelou babičku a to vám řeknu, že to bylo nejvíc hustý. Napsala svoje iniciály, poté i celé jméno a pak když se mamka zeptala, kde teď je, tak napsala Doksy. Opravdu tam žila. Potom řekla, že nemá klid. Mamka se zeptala, jestli nám chce něco říct a ona napsala slovo MAPY. Postupně jsme se nějak dobraly k tomu, že ty mapy jsou v baráku v Doksech kde žila a jsou ve skříni nahoře kde měla oblečení. Pak jsme se ptaly, jestli je musí najít zrovna Šárka. ANO. Žádný jiný vnouče to prej najít nemá. Ještě řekla, že Šárku neměla ráda, ani Šárky tátu, jejího syna. Potom když jsme se zeptaly, proč ty mapy musí najít tak napsala strašnou rychlostí BOŽENA. A tak se jmenovala. Pak tu Boženu napsala ještě několikrát. Když jsme zase chvíli nic nedělaly, tak se kelímek začal sám hejbat a napsala to NAJDI JE! to už bylo vážně děsivý. šárka taky jen tak do větru řekla, jestli když by řekla "ahoj babi", jestli ona by taky mohla napsat ahoj. a hádejte co se stalo. kelímek začal psát ahoj. "koho pozdravuješ?" kelímek napsal ŠÁRKA.
myslíte si, že jsme blázni, co? ale kdybyjste to viděli a mohli si bejt stoprocentně jistý jako já, že s tím nikdo nehejbal, věřili byste tomu.
ještě jsme zkusily vyvolat Elvise Presleyho. Elvis řekl, jakože je teda mezi náma. Tak máma řekla ať napíše celý svoje iniciály. Jmenoval se Elvis Aaron Presley. A hádejte co se stalo... ano, EAP. "kolik si měl dětí?" kelímek: JEDNO. je to pravda. taky mi elvis řekl, že se zase líbím tomu,jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu :D a když jsem se zeptala, jestli se tomu, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu líbí on, jako Elvis, tak napsal že NE. :DD to bylo srandovní. a prej že když na toho, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu nepromluvím jako první, tak on na mě jako první nepromluví nikdy. špatný. :D taky se mamka zeptala "bude ten, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu šťastnej, když na něj Klárka promluví jako první?" napsalo to ne, vrátilo se to do středu a pak se to najednou posunulo na ano. drsné. tak se mamka zeptala ještě jednou, jestli bude šťastnej a Elvis řekl, že teda ANO. :D tak fajn, už zejtra jdu na to. haha. myslím, že když na něj vybafnu něco jako "Hele, já jsem v sobotu večer kecala s Elvisem a ten říkal, že prej budeš šťastnej, když na tebe promluvím, tak to dělám" :DDD, tak ho přinejmenším zaujmu a bude si třeba myslet, že jsem blázen. to jsem vždycky chtěla. :D jo a když se máma řekla "napiš prosím příjmení *tady bylo křestní jméno toho, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu*, o kterém mluvíme" a ten kelímek prostě napsal jeho příjmení. to je tak tak tak tak tak tak tak tak moc šílený!!!!!!! kdybych někde tohle četla, tak tomu člověku prostě nevěřím, ale já vám přísahám, že nekecám. než jsme si k tomu včera večer sedly, říkala jsem si, že se to určitě ani nehne, že je to prostě kravina a přitom se pak děly takový věci. možná se z toho zblázním, to ještě nevím, ale prostě... jo, po smrti něco je a jsem si tím teď stoprocentně jistá. neříkám snad, že tamto byl opravdu Elvis, ale něco to bylo. duchové existujou, je to tak...

Oooh :D

20. ledna 2009 v 20:11 | klára |  movies
Chci vám ukázat má oblíbená videa. Jsou dvě. A pokud jste homofóbní jako Lenka R., tak na ně nekoukejte. :D Někteří muži tam jsou sice nic moc, ale to nic nemění na tom, že to je úžasné. Je ale dost možný, že vám to nepůjde, protože je to od osmnácti a člověk musí být na youtube zaregistrovanej, aby to šlo. Takže se zaregistrujte, protože jinak o hodně přijdete. :D


Tady v tom prvním si povšimněte Alana Rickmana ( pro neznalé Snape z HP ) xD hohó. Jo a v 0:45, jak je tam Lupin z HP ( nevím, jak se ten herec jmenuje jménem a nechce se mi to hledat :D ), tak taky vám ten druhej připadá jako Leonardo di Caprio? Bože můj! Jinak ti herci z Harryho Pottera jsou nějací podezřelí. xD Líbí se mi ta scéna z 0:56, jak tam nad těmi chlapci visí ten had nebo co to je :D, tak to je fakt hezký. Pak je tam i zkrocená hora, klasika. A 1:59 až 2:09, luxusní! A 3:00 až 3:19, těm klukům je snad 13, ne? :D Ale nejhezčí je 3:29 až 3:33! To je tak roztomilý. :D


Tohle je druhý díl a líbí se mi o trochu míň než ten první, ale taky je to hezký. Třeba jak tam je ta scéna z "Hele, vole, kde mám káru?", ta je dokonalá. :D a 0:24 až 0:39! A ti asijští muži úplně na konci! Super. Jak ten jeden má baťůžek na zádech a pak se za nima zavřou ty dveře. :D chachá.

Pěkné pokoukání přeji. xD

klára

Pravá tvář Lenky R.!

15. ledna 2009 v 20:59 | klára |  random crap
Lenka mě sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere sere.

:D

Omlouvám se za ten výlev, ale potřebuji si ulevit.
Něco vám tu o Lence R. napíšu. Je šťastná, když má něco, co ostatní nemaj a přitom po tom toužej. Přímo se v tom vyžívá. Ten pocit, že ONA má v mobilu ty FOTKY a já ne je pro ní jistě jedna z nejlepších věcí, co může zažít. Třeba má z toho nějakej duševní orgasmus! Cítí, jako že má v kapse nějaký trumf. Že my se jí budeme plazit za zadkem a prosit, aby nám ty nádherné fotky poslala. Vyžívá se v tom, když ostatní trpěj, když se kvůli něčemu trápěj a když je jim prostě jakkoliv blbě a jí dobře. Je sadistická a zlomyslnost je její silná vlastnost.

Víte, je to naprosto odpornej zákon schválnosti. ONA, tedy Lenka, na něm neshledává nic přitažlivého. Prostě se jí nelíbí. Je totiž šíleně vybíravá. Každopádně Harry ani Rob za tebou nepřijedou a neodvezou tě na bílým koni! :D Nakonec skončí s nadrženým Tomášem. Vidím to naprosto jasně. :D Zpátky k zákonu schválnosti. Lenka ho všude potkává. Na chodbách, venku, jezdí s ním v metru a slyší jeho rozhovory, vidí, jak si upravuje vlasy a jen tak náhodou nachází jeho fotky. Za to já můžu možná tak slintat nad tou fotkou ze třeťáku, kde má laserový oko a tváří se jako kdyby mu umřela polovina rodiny! Je tohle doprdele fér?! Není!!! Prý i zjistí heslo na jeho spolužáky. Řekla mi, že má jakési "kontakty", které nehodlá prozrazovat. Přes to všechno jí mám kurva ráda.

A k tomu všemu jsem se ještě dneska dozvěděla, že Petra už souloží. Fuck.

p.s.: maminko, omlouvám se za přemíru sprostých slov, ale jinka to prostě nešlo.

klára

ehehe

2. ledna 2009 v 17:58 | klára |  random crap
Ach ach, včera dávali na nově zkrocenou horu. Miluju to. Viděla jsem tenhle film už někdy před časem a jelikož má paměť si nedokáže moc dlouho zapamatovat důležité momenty z různých filmů ( jedině, když ho vidím tak 20x ), zapomněla jsem, že ten jeden tam umře. To je tak nepěkné. No, je to hodně působivej film.

Nechce se mi ani věřit tomu, že už jen víkend a zase jdu do školy. Hnus. Těch zatím 14 dnů uběhlo nějak moc rychle. Ani jsem si nestačila užít, že nemusím každej den čumět na dilinky ze třídy. Achjo. Ještě navíc hned v pondělí píšeme 2 testy a máme mít debilní obrázky na výtvarku. Na výtvarku, která je absolutně nedůležitá a příští rok už jí ani mít nebudeme, ale my prostě tý učitelce musíme přinýst několik návrhnů na ztvárnění ovoce, v mém případě teda konkrétně pomeranče. Taková odporná buzerace. Pro mě byl nadlidskej výkon už jen ten pomeranč nakreslit tužkou. Myslela jsem, že tím to končí, ale ona na nás pak vybalila, že teď ten pomeranč nějak umělecky ztvárníme, jakože třeba nakreslíme nějakej jeho detail a tak dále. Nenávidím kreslení, protože to prostě neumím a kreslím hůř než dítě v první třídě. Kéž by to někdo akceptoval. :D

Od pondělí do středy mi bylo blbě. Jakože na zvracení. V pondělí jsem dokonce fakt zvracela ( po dvou letech, naposled to bylo o velkejch prázdninách v létě 2006 xD ), další dny už teda ne, ale myslela jsem, že umřu a celý dny jsem jenom ležela. Na Silvestr s mejdanem roku z Václaváku fakt nezapomenu. :D

Znáte skupinu 100monkeys? Je super.

Už nevím co říct.

klára