Nejsme perfektní, tak se s tím smiřte.

Vyvolávání duchů

25. ledna 2009 v 19:01 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Vždycky jsem si říkala, že možná bude něco mezi nebem a zemí, ale nikdy jsem tomu nevěřila stoprocentně. Spíš jsem teda nevěřila než věřila, protože jsem neměla žádnej důkaz. Teď ho mám.
Mamka byla teď někdy v tejdnu se svým šéfem a nějakejma známejma vyvolávat duchy pomocí takový tý tabulky, kde jsou písmena. Pak ještě člověk musí mít jakejkoliv kelímek, kterej se dokáže pohybovat po stole. Šla tam s tím, že ničemu takovému nevěřila a říkala si, co to bude za blbost. Pak když přišla domů, tak mi vyprávěla, že se ten kelímek opravdu hejbal sám od sebe. Myslela, jestli s ní nehejbal někdo kdo na té duchařské seanci byl, ale prej ne. Já si říkala, že s tím určitě někdo hejbal a že je prostě blbost, aby něco takovýho šlo. Rozhodly jsme se tedy, že to taky zkusíme ještě společně s Šárkou. Naplánovaly jsme to na včerejšek, tedy na sobotu. Kolem devátý dorazila Šárka, vystříhaly jsme písmenka, daly je do kruhu, našly kelímek, zhasly, sedly si okolo stolu a začly jsme. Probíhá to tak, že lidi co okolo toho stolu sedí dají na kelímek zlehka prst a jeden z nich mluví. Řekne se něco jako "jestli je tu teď s námi nějaký duch, ať napíše ano". A věřte nebo ne, ono se to fakt začlo hejbat. Jako samo. Čuměla jsem na to nevěřícně. Pak se mamka zeptala, jestli by ten duch mohl napsat svoje iniciály. Přejelo to opět samo na J a pak na M. Mamču hned napadlo, že to bude její babička a moje prababička Jiřina Mázlová. Zeptala se tedy, jestli je to její babička. Napsalo to ne. Pak jí napadl dědeček, kterej se jmenoval Josef Mázl a ono to napsalo ano! Poté se zeptala, jestli by mohl napsat celé své jméno a on fakt napsal Josef Mázl. Takový psycho. Možná si myslíte, že to tam někdo z nás jenom dělal, ale to není možný, protože já vím, že jsem to nedělala, když jsem to zkoušela teprve poprvý a mamka to taky nebyla, protože neměla důvod a Šárka neznala jméno mamčinýho dědy. Ptala se ho potom na nějaký otázky, jako jestli je teď šťastnej a tak. Když jsme se chvíli na nic neptaly, začlo se to samo pohybovat a napsalo to ODPOVĚZ. Mamča se zeptala na co má odpověděť a kelímek se přesunul na písmeno B, pak O, pak Ž a pak E. Takže to napsalo bože. Po nějaký době jsme teda toho dědečka odvolaly a chvíli rozdejchávaly to, co se zrovna stalo. Já to prostě doteď nechápu. Když jsme se tak nějak uklidnily, zkusily jsme to s Šárkou samy. Chtěly jsme vyvolat Wolfganga Amadeuse Mozarta. Zeptaly jsme se tedy, jestli je tady s námi. Po nějaký době se to přesunulo na ano. Řekly jsme, ať napíše svoje iniciály. W,A,M. "Máme tady Mozarta!" vyšilovaly jsme. Mamka pak ale řekla, že někdy se ty duchové jenom jakoby vydávají za někoho, koho tam člověk zrovna chce. Začly jsme se teda ptát na nějaký otázky který se Mozarta týkaly a vždycky odpověděl blbost. "Jseš opravdový Wolfgang Amadeus Mozart?" odpověď NE. Nakonec jsme zjistily, že to byl nějakej homosexuál žijící v 19 století a že to měl jakožto gay v tomhle období fakt těžký. Položila jsem otázku "Ví *ten, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu*, že existuju?" odpověď ANO. :D Pak se asi mamka zeptala, jestli se mu líbím. Zase ano. Jo, začla jsem toho ducha mít fakt ráda. :D Nakonec jsme ho odvolaly. Pak jsme zkusily vyvolat Šárky nedávno zemřelou babičku a to vám řeknu, že to bylo nejvíc hustý. Napsala svoje iniciály, poté i celé jméno a pak když se mamka zeptala, kde teď je, tak napsala Doksy. Opravdu tam žila. Potom řekla, že nemá klid. Mamka se zeptala, jestli nám chce něco říct a ona napsala slovo MAPY. Postupně jsme se nějak dobraly k tomu, že ty mapy jsou v baráku v Doksech kde žila a jsou ve skříni nahoře kde měla oblečení. Pak jsme se ptaly, jestli je musí najít zrovna Šárka. ANO. Žádný jiný vnouče to prej najít nemá. Ještě řekla, že Šárku neměla ráda, ani Šárky tátu, jejího syna. Potom když jsme se zeptaly, proč ty mapy musí najít tak napsala strašnou rychlostí BOŽENA. A tak se jmenovala. Pak tu Boženu napsala ještě několikrát. Když jsme zase chvíli nic nedělaly, tak se kelímek začal sám hejbat a napsala to NAJDI JE! to už bylo vážně děsivý. šárka taky jen tak do větru řekla, jestli když by řekla "ahoj babi", jestli ona by taky mohla napsat ahoj. a hádejte co se stalo. kelímek začal psát ahoj. "koho pozdravuješ?" kelímek napsal ŠÁRKA.
myslíte si, že jsme blázni, co? ale kdybyjste to viděli a mohli si bejt stoprocentně jistý jako já, že s tím nikdo nehejbal, věřili byste tomu.
ještě jsme zkusily vyvolat Elvise Presleyho. Elvis řekl, jakože je teda mezi náma. Tak máma řekla ať napíše celý svoje iniciály. Jmenoval se Elvis Aaron Presley. A hádejte co se stalo... ano, EAP. "kolik si měl dětí?" kelímek: JEDNO. je to pravda. taky mi elvis řekl, že se zase líbím tomu,jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu :D a když jsem se zeptala, jestli se tomu, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu líbí on, jako Elvis, tak napsal že NE. :DD to bylo srandovní. a prej že když na toho, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu nepromluvím jako první, tak on na mě jako první nepromluví nikdy. špatný. :D taky se mamka zeptala "bude ten, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu šťastnej, když na něj Klárka promluví jako první?" napsalo to ne, vrátilo se to do středu a pak se to najednou posunulo na ano. drsné. tak se mamka zeptala ještě jednou, jestli bude šťastnej a Elvis řekl, že teda ANO. :D tak fajn, už zejtra jdu na to. haha. myslím, že když na něj vybafnu něco jako "Hele, já jsem v sobotu večer kecala s Elvisem a ten říkal, že prej budeš šťastnej, když na tebe promluvím, tak to dělám" :DDD, tak ho přinejmenším zaujmu a bude si třeba myslet, že jsem blázen. to jsem vždycky chtěla. :D jo a když se máma řekla "napiš prosím příjmení *tady bylo křestní jméno toho, jehož jméno tu nechci psát, ale myslím toho, co mi pomotal hlavu*, o kterém mluvíme" a ten kelímek prostě napsal jeho příjmení. to je tak tak tak tak tak tak tak tak moc šílený!!!!!!! kdybych někde tohle četla, tak tomu člověku prostě nevěřím, ale já vám přísahám, že nekecám. než jsme si k tomu včera večer sedly, říkala jsem si, že se to určitě ani nehne, že je to prostě kravina a přitom se pak děly takový věci. možná se z toho zblázním, to ještě nevím, ale prostě... jo, po smrti něco je a jsem si tím teď stoprocentně jistá. neříkám snad, že tamto byl opravdu Elvis, ale něco to bylo. duchové existujou, je to tak...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 emily.way emily.way | Web | 25. ledna 2009 v 21:18 | Reagovat

já tomu věřím

ale moc se bojím na to, abych to zkusila xD

2 Linka Linka | Web | 25. ledna 2009 v 22:39 | Reagovat

okay, příští sobotu k vám jedu a jdeme vyvolávat :D

"Johne Winstone Lennone, libí se Linka tomu, jehož jméno tu nechci říkat, ale pomotal mi hlavu a není to ten samý jako ten, jehož jméno Klára nechce říkat, ale pomotal jí hlavu?" "NE"

aha, tak ne. nepřijedu :D

3 kla kla | 25. ledna 2009 v 22:41 | Reagovat

:DDD jen přijeď, hodláme naší duší seanci zopakovat! :D

4 Eoca Eoca | 26. ledna 2009 v 11:25 | Reagovat

já se prostě směju :D

"a mamka to taky nebyla, protože neměla důvod"

hele, a co kdybych se zeptala na něco, co bych ze všech přítomných věděla jenom já? co by mi to asi řeklo? kdybych se zeptala na duchovi iniciály, tak by se mě to asi vůbec netýkalo, protože přítomní by neznali iniciály nikoho z mé rodiny... Smůla, co?

Už se k tobě moc těším Klárko.

5 megi megi | 26. ledna 2009 v 14:49 | Reagovat

Milá Eočko, napsalo to plno věcí, o kterých jsem já neměla ani páru (např. jméno za svobodna Šárčiny matky nebo jméno její babičky).  Nezažít to, nevidět to a nebýt u toho, i já bych se vysmála každýmu, kdo by mi to vyprávěl, takže tě naprosto chápu, je to přirozená reakce. Radši to nechtěj zkoušet, člověku je líp, když si může všechny věci logicky zdůvodnit. A fakt nemám důvod holky strašit - radši jsem když se Kl. nebojí zůstat sama doma a já můžu jít večer na pivo :-))

6 Lenka Lenka | 26. ledna 2009 v 18:39 | Reagovat

Podle mě se to sune prostě silou vůle nebo tak xD V duchy věřím tojo, ale tomuhe ne xD Spíš se toho bojim a tak radši řikám že nevěřim xD Hej a klidně sem napiš jeho jméno..... on Marek podle mě nesurfuje po netu xD

7 kla kla | 26. ledna 2009 v 19:12 | Reagovat

!!! nepiš to! :D a třeba nesurfuje on, ale někdo kdo ho zná panebože :D

8 Eoca Eoca | 26. ledna 2009 v 21:38 | Reagovat

:D určitě určitě!

9 Lenka Lenka | 27. ledna 2009 v 17:34 | Reagovat

aspoň bude ve škole sranda xD

10 Eoca Eoca | 27. ledna 2009 v 20:17 | Reagovat

chudák Klárka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama