Nejsme perfektní, tak se s tím smiřte.

Únor 2009

Ruce

25. února 2009 v 4:17 | Missérábles Iero-Desrosiers |  random crap
Zjistila jsem, že když mám ruku ve světle monitoru, tak je děsně hnusná! Já mám hnusný ruce, to vím, ale v tom světle z monitoru to vypadá ještě hůř. Bože, hnusnější ruce jsem nemohla od matky přírody dostat. Mám ruce jak sloní kůži! To je odporné. Mě kvůli tomu nebude chtít žádnej kluk. To je v prdeli. Ámen!
A založila jsem si FaceBook. Doufám, že slečna Klárka bude spokojená. :)

Vaše, Tvoje, Jejich Sloní Missérábles

Po sto letech...

23. února 2009 v 20:44 | Missérábles Iero-Desrosiers |  random crap
Ahoj,
rozhodla jsem se, že sem napíšu nějaký článek. Jak už všichni víte, nemám doma počítač, takže sem nepíšu, z toho vyplývá, že tenhle blog je vlastně jenom Kláry a já jsem náštěvník, který sem jednou za čas napíše děsně inteligentní článek o depresích.
Možná bych dneska mohla napsat něco veselého, ale vůbec mě nenapadá co. Jak už Klára řekla, máme prázdniny, tak vám řeknu, jak si užívám jarňáky.
Jsem u táty v Lysé nad Labem. Víte kde to je? Jestli ne, vezměte si mapu České republiky a najděte si kousek od Prahy Lysou nad Labem, je to kousek od Nymburka. To vím, protože tam moje mamka byla o prázdninách v nemocnici. (pozn. Spadla ze schodů a narazila si hlavu, která hnusně krvácela a kdyby se můj strejda neprobudil, asi by vykrvácela.) Ale myslím, že vás asi nezajímá, kde nějaká Lysá nad Labem je, že? Je to taková prdel...vesnice. Nesnáším vesnice. Mám ráda jenom Prahu, jsem typickej Pražák, namyšlenej a pyšnej.
No, takže k tomu mému pobytu v Lysé nad Labem. Můj táta bydlí se strejdou, tetou, bratrencem a sestřenicí. Mýmu bratrancovi je 7 let a sestřenici 6 let, takže si dokážete představit, jak strašně se tu nudím. O čem se jako mám bavit s takovýma prckama? Jo, mám tu bratra, ale ten je věčně na počítači ( a odmítá mě pustit ) a hraje nějakou stupidní hru, která má snad sto milionů levelů.
Čtu si. To jediné je tu zábavné. Vzala jsem si ale jenom jednu knížku. Co když to dočtu? To se tu doopravdy unudím k smrti. Čtu Mozarta. Mám 4 díly a teď čtu první. Je to celej jeho život. Baví mě to děsně. Je to hezky napsaný a člověk se do toho začte. Musím ale číst pomalu, abych to měla na celý týden.
Vracím se v sobotu. Víte, já bych se tolik nenudila, kdyby táta nechodil během dne do práce. Odjíždí v sedm ráno do práce a vrací se v půl šesté večer. Jsem přijela za tátou, ale víc času trávím s tetou, se kterou si povídám. Aspoň s někým se mohu rozumně bavit. Včera jsem byla v hospodě, tak aspoň nějaký zpestření. Měla jsem koktejl, piňakoládu, bylo to tááááááááááááááák dobrý. Bože, nic lepšího jsem snad nikdy nepila. Fakt jako, bylo to něco neuvěřitelnýho. Měla jsem to hned vypitý, protože to bylo fakt dobrý. A pak večer jsem se bavila tím, že jsem se koukala na Markovy fotky, co mám v mobilu, opravdu žůžo. Ty fotky mám už dost vokoukaný, ale furt je tam ách.
Docela se už těším domů. Ale vím, že když přijedu domů, že už bude zbývat den volna a pak se jde do školy. Do školy se vůbec netěším. Zase zkoušení, testy, Šafránek, ty lidi ze třídy... Marek. xD Už aby byl konec roku, chci letní prázdniny. A teď nás čeká březen, ve kterém s Klárou nemáme ani jedno volno, krom víkendů samozřejmě.
Už nevím, co bych vám řekla. Řekla jsem snad všechno. Dneska jsem spala do půl druhé, bylo to skvělé. Jsem se hezky vyspala. Ale měla jsem v pokoji hroznou zimu, takže jsem spala v rukavicích. Trochu dementní, ale jinak to nešlo. A mám nový písničky v mp3, zajímavé, že?
Tak já končím. Zas někdy příště napíšu. Mějte se krásně.

Vaše, Jejich, Tvoje Missérábles

Trapas

23. února 2009 v 11:45 | klára |  denní činnosti slečny Kláry
Musí vám se napsat příhodu, co se mi stala asi před půl hodinou. Dneska v 14:30 mám sraz s Lenkou na Ládví a protože moje vlasy nevypadaly zrovna nejlíp, rozhodla jsem se, že se vykoupu. Když jsem vylezla z vany, tak jsem si na sebe oblíkla jenom kalhotky a šla si sednout do obýváku k počítači. Počítač máme naproti oknu, takže když u něj sedím, jsem k tomu oknu zády. Tak si tu tak lebedím jenom v těch kalhotkách, když v tom vidím v monitoru nějakej stín od okna. Otočím se a tam stojí na lešení nějakej dělník! :DDD Budeme mít totiž konečně barevnej panelák. Rychle jsem se otočila zpátky a dělala jakože nic a když jsem zjistila, že už tam není, tak jsem se rychle běžela oblíknout, což jsem musela udělat v koupelně, protože co kdyby šli i kolem oken mýho pokoje. Fakt bomba, vážení. Nevěděla jsem, že tu dneska budou chodit. Je to strašný narušování soukromí! A nechápu, proč to musej dělat zrovna teď, když mám jarní prázdniny.

Jinak se nic zajímavýho neděje. :D

klára

blabla

12. února 2009 v 16:30 | klára |  random crap
Tak prej mám napsat novej článek. Achjo. :D Je těžký něco psát, když prostě pořád tak nějak přežívám a nic zajímavýho se neděje.

Ale jednu věc na srdci mám. Je strašně zvláštní, když vám jako ten nejkrásnější člověk na světě přijde někdo, kdo je z Česka a někdo, koho vídáte (když mám teda štěstí) pětkrát týdně. Já už tolikrát měla plnou hlavu lidí, kteří ode mě bydlej tisíce kilometrů a nikdy nebudou vědět, že někdo jako já existuje. Vždycky jsem si říkala, že mě se žádnej z těch odpornejch čechů ( to, že jsou čeští muži hnusní si tedy myslím stále, ale pár vyjímek se najde :D ) nemůže nikdy líbit. Přitom stačilo málo a všechno je jinak. Škoda jen, že si ten člověk nejspíš myslí, že jsem společně s Šárkou šílenej trapák, kterej na něj neustále hypnoticky čumí. :D Ale to nic.

Zítra píšeme z práva. Je to na sedm stránek, fakt hnus. Měla bych se na to kouknout, ale už teď je mi jasný, že to dopadne jako vždycky. Můj systém totiž spočívá v tom, že si vždycky řeknu: "Začnu se učit v 17:00". Za chvíli tu onen čas je a já si řeknu "Začnu se učit v 18:00" a takhle to jde dál a dál. Pak je najednou 23:00 a já jdu spát. :D Nedokážu se k tomu prostě donutit, když je to takovej vopruz.

Už nevím, co říct. Mějte se fajn.

klára